Balada dětská a Adolf Heyduk

30. března 2006 v 8:31 | Terezka
Patrně nemusím představovat Nerudovu sbírku BALADY A ROMANCE (1883) ani báseň BALADA DĚTSKÁ, při jejímž čtení Vás zamrazí až u malíčku. Jaká byla Nerudova motivace k jejímu napsání?
Nerudovým souputníkem nejen v literárním, ale i v osobním životě byl Adolf Heyduk, takže bylo celkem samozřejmé, že Heyduk si svého přítele vyvolil za kmotra své dcery. Poté co však Neruda do Písku, kde Heyduk žil, přijel, dceruška náhle onemocněla a zemřela. Druhý den ráno, když šel Heyduk Nerudu vzbudit, nalezl pokoj prázdný. Jen na posteli ležel list papíru, na kterém byla ona Balada dětská a vysvětlující dopis, že je nemožno déle se za takovýchto okolností zdržovati a že je mu líto...
BALADA DĚTSKÁ.
Matka zdřimla na úsvitě.
Dítko vyjeveně hledí -
v nožičkách mu Smrtka sedí.
Malá Smrtka, sama dítě,
na hlavičce věnec bílý,
ve košilce drobné tílko,
v ručkách drží hravé sítě
jako k honbě na motýly.
A ty ruce jako hůlky,
žluté jako z vosku čílko,
místo oček modré důlky.
" Pojď děťátko, pojď holátko,
na chvílečku, jen na krátko!
Zahrajem si na Hélice
anděličkův při muzice
co dvě bílé holubice. "
" Matička mně nedovolí,
a mne tělíčko tak bolí!"
" Pojď děťátko, holoubátko!
Přišla jsem Ti ku pomoci,
nemoc nemá více moci,
venku ve andílkův kůru
poletiš až k nebi vzhůru."
"Matička mně jíti nedá -
myslím, že už hlavu zvedá."
"Pojď, děťátko, pojď, babátko!
posílá mne Jezulátko,
posilá královna nebe,
abych přivedla jim Tebe,
posílá mne ta Tvá svatá:
"Ať už jde má dcerka zlatá!"
"Pojďme, pojďme - ale zticha,
ať se matička nevzbudí!
Něco těžkého ji trudí,
i když dřímá, těžce vzdychá,
ňadro bolestně jí skáče,
a když vzhlédne, ihned pláče."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 J-Lo J-Lo | Web | 31. března 2006 v 20:30 | Reagovat

Krásná básnička... Neruda přijel až déle po narození, byl sice zapsán do matriky jako kmotr, ale byl tehdy nemocen. Když dorazil do Písku s temnou růží v knoflíkové dírce, svrchníkem přes rameno a deštníkem v ruce, byla malá Jarmilka už den pochovaná. Z Vlachova Březí, kam  se utekl, pak napsal Heydukovi: "Verše na psacím stolku napsal jsem pro Emilku. Je to truchlivý motiv, ale povstal u Vás, je Váš." Literárním vzorem pro báseň může být Goetheho Erlkönig - Král duchů, s níž je mnohdy srovnávána: http://ingeb.org/Lieder/werreite.html

Literatura: Fr. Bílý, Příspěvky k praktické poetice, 2.vyd., Praha 1922

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama